Zrání masa probíhá dvěma způsoby

Suché zrání – staření

Používaná hlavně v Americe, Itálii , Francii. U nás se používalo kdysi za první republiky , ale protože sebou nese vysoké náklady, upustilo se od ní.

„ Zvíře se po porážce nechá den vychladnout, v půlkách se potom vyvěsí do chladících boxů (velké ledničky), kde je stálá teplota mezi 1–3 °C. Tam se nechává maso vyzrát čtyřicet až šedesát dní . A výsledkem je stařené maso..

Ve zracích chladicích boxech z masa odkapává šťáva a vzniká tzv. krusta, která se následně odřezává. I to je důvod, proč zrající maso na suché zrání bude vždycky dražší než to běžně dostupné. Je ho míň a skladování dva měsíce ve zracích boxech se samozřejmě promítne též do ceny

Mokré zrání

Je maso, které se k nám dostává z Ameriky, Uruguaye, Argentiny i Irska podstupuje proces mokrého zrání. To znamená, že se maso po porážce ihned vloží do vakua a během cesty, kdy pluje lodí do Evropy, ve speciálních boxech a neporušených obalech zraje na mokro. Bez přísad, bez chemie, při stálé teplotě.

S mokrým zráním se ale setkáme i u nás v České republice. Většinou se jedná o proces, kterému předchází suché zrání. Po několikatýdenním odležení v chladicích boxech se maso zavakuuje a dál zraje na mokro. Jeho nevýhodou je velká tvorba kyseliny mléčné, která sice maso „povolí“, ale na druhou stranu mu přidá i mléčný odér Navíc se díky ní do vakua uvolní bílkoviny, která pohledově působí jako krev. Vzhledově je pak zrající maso méně přitažlivé.